Za dávných časů to bylo prosté. Když měl člověk hlad, někde něco utrhnul, vyhrabal nebo ulovil, snědl to a byl spokojen, když mu byla zima, stáhnul nějaké zvíře z kůže či kožešiny a zabalil se do ní, a když ho překvapila nepřízeň počasí, ubytoval se někde v jeskyni nebo pod stromem. A tím to skončilo. Naši předci využívali toho, co jim příroda nabízela, a bylo to normální.

Jenže dnes už bychom v podobném stylu existovat nemohli. Odmyslíme-li si to, že už toho dnes příroda tolik nenabízí, byli bychom při podobném počínání často trestáni za pytláctví nebo krádež, a ostatním bychom byli zabaleni pouze do nějakého kusu primitivně opracovaného přírodního materiálu pro smích, pokud by tedy nebylo přímo usouzeno, že v tom budíme veřejné pohoršení.

Dnes už prostě potřebujeme daleko lepší zboží a služby. A abychom toto měli, musíme být schopni za to platit. A to nástroji, jimž se říká peníze.

Peníze se tedy staly naprosto běžnou součástí našich životů a poskytování zboží a služeb činnostmi, jež nikoho neudiví. Tu si necháme za něco platit, tu za něco platíme a žijeme díky tomu na kvalitativně vyšší úrovni. Ovšem to jenom do chvíle, než nám peníze dojdou. Pak už si tak skvěle žít nemůžeme. Tedy pokud si nevezmeme půjčku.

Když někdo potřebuje půjčit, má k tomu dostatek příležitostí. Ale když má ekonomické problémy, zbývá nejednou už jenom americká hypotéka bez doložení příjmu, jež má tu přednost, že ji dostane každý, kdo se za ni může zaručit dáním nemovitosti do zástavy a kdo bude schopen splácet. Sice je obvyklé, že tu člověk nedostane k dispozici sto procent odhadní ceny takové nemovitosti, ale přesto může dostat dost, a to za výhodných podmínek.

A proto si lidé takové nebankovní hypotéky nejednou berou. A díky tomu mohou žít na úrovni a nemusí si počínat jako naši primitivní praprapředci.